Sbaleno na sever

July 1, 2017

 

Krajina před námi se line, kam až naše oči dohlédnou. Ze zelené planiny vystupují barevné kopce a kolem jejich úpatí kličkují modravé vodní toky. Na Islandu jsou výhledy vskutku jedinečné.  Pohled na hodinky mě ale vrací zpět do reality. Ručičky ukazují už půl čtvrté a před námi ještě cesta dlouhá. Zvedám svůj leč nevelký batoh, který má ale bezmála 12 kilogramů. Jeho popruhy sednou do vytlačených kolejnic, které se do mých ramen zařezávaly už několik dní. Bederní pás sice trochu váhy přebírá, pod ním jsou ale otlaky též už dost citlivé. Po cestě z kopce se každé zhoupnutí batohu projeví. Ještě že v lékárničce nechybí krém na otoky.

 

 

Hlavou mi probíhá seznam věcí, na kterých jsem váhu mohla trochu ušetřit. Velký podíl zabírá foto technika, které se váhová redukce vždy obloukem vyhne. Na každé cestě ale přemýšlím, co udělat lépe, abych trochu odlehčila bolavým zádům a zároveň nenechala doma to důležité. Během následujících pár řádků bych se s Vámi chtěla podělit o své zkušenosti, získané na cestách. Každý kraj je trošku jiný a vždy tedy do batohu přijde trochu něco jiného. Jiné věci sebou zabalíte do pralesa, trochu jiné na pláž a na hory taktéž. Rovněž záleží, zda potáhnete vše na zádech (včetně jídla), nebo budete dělat hvězdicové výlety a trekovat budete nalehko. Některé zásady jsou podobné. Na hory a do severských zemí balím až na pár výjimek skoro totéž, většinou právě včetně jídla, které se velmi pronese. Proto pak na zbytečnosti není místo a do batohu přijde jen to nejdůležitější.

 

Ve snaze minimalizovat váhu jsem se dostala snad na nejnižší hranici položek v seznamu oblečení a zde sázím radši na kvalitu a množství vrstev, které v případě potřeby buď přihazují, nebo odhazuji. Kvalitní boty jsou samozřejmě základem úspěchu. Položkou, kterou bych ale ani v tomto případě nepodcenila je nepromokavý potah na batoh, nebo popřípadě pončo. Přeci jen, mokré tričko se dá převléci, ale v mokrém spacáku se už spí o poznání hůře.

 

Kde se dá ušetřit opravdu hodně gramů je drogérie. Ideálním řešením na cesty je tuhý šampon, který se dá použít i jako mýdlo. Já nejradši používám citronový od výrobce přírodní kosmetiky LUSH, který svěže voní. Při cestě na Islandu jsem jeho svěží vůni velmi ocenila, protože alespoň trochu potlačil aroma termálních pramenů. Stejně tak jsem i jásala při použití mátového mýdla.

 

Lush vyrábí i další vychytávky na cesty, které se v mém batohu objevují ať jedu kamkoliv. První z nich je opravdu mini balení tuhého parfému, které mě v divočině vždy ujistí, že jsem příslušníkem něžného pohlaví. Podobně velký je i balzám na rty, který se bezesporu hodí při cestách na hory i na drsný sever.

 

Dobré je myslet i na horské sluníčko, které může být pořádně silné. Určitě se hodí vlhčené ubrousky, pro případ, že se nebudete moct umýt (je dobré zvolit menší balení, protože vlhčené ubrousky jsou samy o sobě dost těžké.) Co naopak nechávám doma, jsou spreje – jsou velké neskladné a těžké. Dále pak make - up, který na cestách opravdu není potřeba. V batohu nikdy nechybí ani lékárnička (o té podrobněji v některém z dalších článků).

 

Jestli jedete do severských krajin, vřele doporučuji prohledat internet a zjistit, jaká situace s místní mikro faunou. Bodavý hmyz totiž dokáže cestování pořádně znepříjemnit (obyvatelé Skotska a Norska by mohli vyprávět). Ne všude se s bodavým hmyzem ale musíte zaobírat, například na Islandu jsem problém s komáry nebo muchničkami nemusela řešit a naopak ve Skotsku jsem nevěděla, co si s místními krvežíznivci počít.

 

O stravování na cestách by se dalo psát dlouho. Ne vždy je třeba s sebou brát vlastní jídlo, jindy je to nutnost.  V horském terénu se ale bezesporu hodí přísun rychlé energie, který dobije baterky, když je třeba. Často volím kvalitní musli tyčinky, hořkou čokoládu, nebo směs oříšků. Mnohokrát mi dodaly síly, když bylo třeba.

 

 Osobně inklinuji k vegetariánství a život bez zeleniny si těžko umím představit. Zelenina v batohu by se ale pořádně pronesla a v mnohých zemích je navíc nehorázně drahá. To byl trošku problém právě na Islandu, kde je zeleniny nedostatek. Naštěstí jsem si sebou vzala prozíravě pytlíček mungo fazolí, které jsem vždy, když jsme někde zůstávali dvě noci, nechala naklíčit a na druhý den jsem měla čerstvou dávku vitamínů. Od té doby mungu říkám instantní zelenina. (doufám, že tento trik se vám bude hodit, protože já jsem z něj nadšená).

A ještě jedna vychytávka, která nikdy nezůstane doma, je termoska na čaj. Možná se divíte proč tahat právě velkou a neskladnou termosku (stejně jako naši kamarádi, se kterými tu a tam někam vyrazíme), ale teplý čaj v mrazivém počasí dělá s náladou divy! I když ho trochu naředíte s ledovou pramenitou vodou, dá se i v chladném počasí pít. Navíc tak lépe dodržujete pitný režim, který je za chladného počasí často podceňovaný.

 Za podporu bych chtěla poděkovat značce LUSH, který mi pomáhá šířit své zkušenosti jak šetrně a efektivně cestovat.

 

 

Please reload

Recent Posts
Please reload

Follow Us
  • Facebook Classic