Biškek - metropole na hedvábné stezce

Usedáme do taxíku, který nás za velmi rozumnou cenu dopraví na autobusový terminál, odkud se vydáváme dále na východ do hor. Z letiště vede do centra rovná silnice lemovaná eukalypty, v jejichž stínu se pasou na zbytcích vyprahlé trávy pohublé krávy. Jediné, na čem si patrně pochutnají, je kůra z melounů, které právě dozrávají. Koupit je můžete snad na každém rohu.

Protijedoucí auto víří prachový mrak, který se nás ještě chvíli drží. Zvědavě vyhlížím z okýnka a říkám si, že je možná i škoda slavný Biškek tak kvapně opouštět. Možná v sobě skrývá poklady, o kterých ani netuším.

Už chvíli projíždíme okolo polorozpadlých domů. Chodníky jsou zcela zahaleny pod nánosy sutě a chodci tak přechází, kde se dá. Široký bulvár se kolem poledne začíná plnit. Z ničeho nic se na nás řidič otočí a s velkolepým máchnutím paže oznámí, že jsme v centru. S údivem zvedám obočí. Zástavba se totiž od předměstí zas tolik nezměnila. Monstrózní sovětské budovy, pod kterými jsou v ulicích vidět snahy o přestavbu, jsou slavném městě na hedvábné stezce jednoznačně dominujícím prvkem. Ve výsledku mám ale dojem, že jsem vjela do velkého prašného staveniště, z kterého se ne a ne vymotat. Mé touhy zůstat déle už jsou dávno pryč.

Rušné hlavní město nemá mnoho památek, zajímavější je spíš jeho poloha. Příležitostně se za jasného počasí objevuje Kyrgyzský Alatau, který jako zázrakem vytvoří velkolepé horské panorama. Z metropole se dá celkem pohodlně do hor ležících takřka za branami dostat.

Hlavními zajímavostmi Biškeku jsou parky a muzea kolem náměstí Ala-Too. Nesmíte však očekávat žádné architektonicky významné stavby. Větší sovětské budovy jsou většinou málo nápadité betonové kostky, ale najdete zde i několik elegantních novoklasicistických výjimek, jako je Státní divadlo opery a baletu, či budovy univerzity.

Galerie z cesty po střední Asii

Video z cesty po Kyrgyzstánu a Kazachstánu