Příroda v okolí Kočičího města (Malajsie)

Kuching, neboli kočičí město je metropolí provincie Sarawak na ostrově Borneo. Přestože islám opanoval Malajsii už před dlouhými stoletími, v Sarawaku je tomu jinak. Zde si svůj primát stále drží domorodí obyvatelé z etnika Iban a střípky jejich kultury najdeme v podobě ornamentů a dekorací doslova na každém kroku. V okolí Kuchingu se nachází několik tradičních vesnic, kde stále ještě lidé žijí tradičním způsobem života. Celé klany přebývají v dlouhých domech na kůlech, výstižně pojmenovaných Longhouse (dlouhý dům) a možná zde stále ještě najdeme ženy s vytahanými ušními lalůčky a muže s vytetovanými květy na ramenech, které jsou vyslouženým symbolem jejich loveckého umu.

Asi půl hodiny cesty z Kuchingu leží národní park Bako situovaný na poloostrově lemovaném mangrovovými porosty a pískovcovými útesy. Nepřetržitá eroze a příboj vymodelovaly pobřeží do rozmanitých tvarů, prudkých srázů a skrytých pláží.

V korunách stromů je při troše štěstí možné vidět kahau nosaté - opice s velkým načervenalým nosem a obrovským břichem, kteří při pohybu mezi větvemi působí trochu těžkopádně. Kahau, coby kriticky ohrožený endemit Bornea, je asi tím největším lákadlem Národního parku Bako.

Bako však nabízí daleko víc. Díky rozmanitému geologickému podloží vzniklo na celkem malé rozloze nebývale velké množství ekosystémů: od vlhkého tropického lesa, přes suchou buš pokrývající náhorní plošinu až po již zmiňované mangrove.

V okolí Kuchingu se však nachází ještě jeden z přírodních klenotů – národní park Kubah. Neprostupnou džunglí obrůstající svahy hory Serapi proplétá jen několik málo stezek, z nichž ta nejfrekventovanější míří k vodopádu. Největší zajímavostí parku jsou nicméně živočichové, kvůli kterým zde musíte zůstat přes noc. Po setmění, kdy se denní tvorové uchylují do úkrytů, ovládnou prales jiní. Z výše korunového patra v okamžik, kdy je tma tak hustá, že by se dala krájet, sestupují žáby, aby se připojily k pravidelnému nočnímu koncertu. Brzy z večera jejich hlasy tu a tam přeruší opozdilí pěvci, či neúnavné cikády, později v noci, ale rytmus tonů určují jen obojživelníci. I přes svou malou rozlohu je národní park Kubah domovem takřka 60 druhů, což je z celkového počtu 100 druhů žab obývajících malajskou část Bornea pozoruhodný podíl.

Zvuky nočního pralesa z NP Kubah